Vodopis

Křivoklátsko je celkově chudé na podzemní vody, což vyplývá z nízké srážkové aktivity i z nevhodného geologického prostředí pro vytváření kolektorů podzemních vod. Většina území je tvořena proterozoickými břidlicemi a drobami, které mají díky jílovitému zvětrávání velmi nízkou puklinovou propustnost. Lepší puklinovou propustnost mají vulkanické horniny, ale ani zde nevznikají vydatnější zásoby podzemních vod. Většina zdrojů podzemních vod v oblasti je vázána na poruchové a drcené zóny nebo na přípovrchovou zvodeň kvartérních sedimentů s průlinovou nebo průlinovo-puklinovou propustností.

Srdcem Křivoklátska protéká jeden z posledních říčních toků Čech a Moravy, který si zachoval svůj přírodní charakter. Je to řeka Berounka, nazývaná někdy též jako Černá řeka, nebo Stará řeka. Vzniká soutokem Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže v Plzni. O jedinečnosti Berounky svědčí skutečnost, že protéká třemi chráněnými územími. Pod Plzní teče stejnojmenným přírodním parkem, do CHKO Křivoklátsko vtéká v obci Zvíkovec-Kalinova ves (říční km 82) v nadmořské výšce 256 m a opouští oblast v Hýskově (km 39,5) ve výšce 223 m. aby pod Berounem vstoupila na území další Chráněné krajinné oblasti Český kras. Berounka je pro Křivoklátsko hlavním povrchovým tokem, který odvodňuje většinu podzemních i povrchových vod území. Délka průtoku je 42,5 km, převýšení je 33 m.Dlouhodobý průměrný průtok v profilu Křivoklát je 31,8 m3/s, stoleté vody pak dosahují hodnot až 1400 m3/s. Roční průměrná teplota vody je 10°C. Suchá období naopak mohou průtoky snížit na 2 m3/s. Během svého průtoku Křivoklátskem posbírá řeka celkem sedmnáct levostranných a devatenáct pravostranných přítoků, převážně bystřinného charakteru. Část území je do Berounky odvodňována nepřímo říčkou Litavkou a potokem Loděnicí /Kačákem/.

Přítomnost řeky na Křivoklátsku ovlivňuje výrazným způsobem mezoklima, které je oproti okolní krajině teplejší, zvláště v zimních měsících. Opakem jsou hluboce zařízlá údolí přítoků Berounky, která vytváří ve spodní části podmínky pro celoročně velmi chladné mikroklima. Vrcholky svahů údolí jsou naproti tomu velmi  teplé díky vystavení slunečnímu svitu. Tento pro Křivoklátsko typický jev se nazývá zvrat teplotních stupňů neboli inverze. V oblasti rostlinné a živočišné říše inverzní charakter údolí znamená, že druhy teplomilné nacházíme ve vyšších nadmořských výškách nežli druhy podhorské či horské. Přítomnost škály rozdílných mikroklimatických podmínek vede k vysoké druhové rozmanitosti na poměrně malé ploše.

Povrchové toky pramení většinou na parovině nebo v mezilesních enklávách s osídlením a zemědělskou půdou. Kvalita vody potoků a bystřin je závislá na prostředí, kterým protéká. Lesní bystřiny a potoky bez vlivu obcí a zemědělské výroby vykazují vysokou čistotu. Díky geologické stavbě a listnatým lesům netrpí povrchové vody kyselostí. Reakce vody se pohybuje v rozmezí pH 7-8,5.

Celková rozloha stojatých a tekoucích vod v oblasti je asi 4 km2, tj. asi 0,6 % z celkové plochy chráněného území. Z toho zaujímá řeka asi 230 ha, potoky asi 30 ha a stojaté vody asi 140 ha. Na území CHKO je zaznamenáno 340 vodních nádrží, z nichž největší je přehradní akumulační nádrž Klíčava s rozlohou  72,5 ha. Vodní nádrže jsou nepravidelně rozptýleny po celém území s výjimkou nejvyšších poloh v jihozápadní části.

 

 

Správa CHKO Křivoklátsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt