Správa CHKO Křivoklátsko >> Činnost správy CHKO >> Krajinný ráz a výstavba

Krajinný ráz a výstavba

Zásady pro úpravu starých budov a pro výstavbu nových budov v CHKO Křivoklátsko

Výňatek z myšlenek Charty venkovského prostoru ( Evropská rada, Štrasburk 1993 ):

….. je nutno chránit rozmanitost kulturní krajiny, je nutno opatrovat krásu a jedinečnost starých budov a přizpůsobovat styl a vzhled nových budov charakteru staveb původních ….

V zájmu zachování charakteru unikátní krajinné oblasti a biosférické rezervace UNESCO, vydává Správa CHKO Křivoklátsko zásady pro úpravu starých budov a pro výstavbu nových budov v hranicích CHKO, které jsou východiskem pro stanoviska odborné architektonicko-urbanistické komise CHKO k předkládaným stavebním záměrům a projektům, i k jejich realizacím.

 

A. Původní venkovská  zástavba

A.1. Hlavní  znaky  původní  architektury v chráněném území

Za hlavní znaky původní výstavby se považuje :

a) horizontální protáhlost objektu ( délka stavby je větší než šířka a výška ),

b) jednoduchý tvar hlavní hmoty objektu bez rizalitů, arkýřů, věží a bání,

c) vhodná proporce střešní a zděné části stavby ( např. u přízemních domů zpravidla převažuje průmětná výška střešní části nad výškou obvodové stěny),

d) sklonitost symetrických sedlových a polovalbových střech 38-450  

e) možné vyvinutí výraznějšího bočního přesahu střechy, oproti malému přesahu ve štítové straně

f)  plošné pojetí a osová symetrie štítu, bez loggií a přístaveb verand, arkýřů, bez rizalitů, okosení nároží apod.

g) použití klasických materiálů na povrchu stavby ( omítané nebo kamenné režné zdivo, dřevěné prkenné obíjení ( se svislou skladbou spar u bednění štítů ) nebo i klasické roubení stěn z masivních trámů a v klasické tesařské vazbě,

h) proporce oken š:v = 1 : 1,5  –  1 : 2

i) výrazná převaha plochy obvodových stěn nad úhrnem ploch otvorů

j) robustní detail

k) ohrazení pozemků dřevěnými plaňkovými ploty s dřevěnými sloupky a paždíky, případně ohradní zdi kamenné nebo zděné omítané v kombinaci většinou s vjezdovými branami dřevěnými,

 

A.2. Definice pojmů

- alternativa – řešení výrazně odlišné oproti základnímu návrhu při zachování výsledné funkce, kapacity apod.

- arkýř – výstupek před průčelím budovy, posazený na krakorcích či přípoře, rozšiřující vnitřní prostor

- autochtonní druhová skladba – skladba rostlin v místně příslušné dochované sestavě biologických druhů

- balkon – plošina konzolovitě vyložená před líc zdiva , zpravidla opatřená zábradlím

- excentricita hřebene - vzdálenost osy hřebene od podélné osy zděné části stavby

- francouzské okno – okno s poprsníkem sníženým nebo vypuštěným

- křídlo budovy – část budovy hmotově vystupující ze základní hmoty a půdorysu od základů a předstupující nejméně o dvě okenní osy

- loggie – krytý prostor otevřený zepředu, případně i z boků, nepředstupující před líc zdiva

- rizalit – část budovy vystupující před ostatní průčelí, rozšiřující půdorys a vyzděná v plné hmotě od základů a předstupující nejvýše o jednu okenní osu

- roubená konstrukce – konstrukce tvořená skladbou masivních dřevěných trámů s vodorovnými ložnými sparami a s tesařskými zámky

- sklon střechy – úhel sevřený vodorovnou rovinou a rovinou střechy

- střecha mansardová – střecha sestávající ze střešních ploch zalomených o nestejném sklonu

- střecha  polovalbová  – sedlová střecha s okosenými vrcholy štítů, štíty jsou symetrické lichoběžníkové

- střecha pultová  – střecha s tvarem poloviční sedlové střechy je kryta jedinou rovinou se znatelným sklonem

- střecha sedlová symetrická  – střecha sestávající ze dvou střešních rovin, jež se protínají ve hřebeni a mají shodný sklon i délku spádnice

- střecha valbová – střecha sestávající zpravidla ze čtyř střešních rovin, z nichž dvě proti sobě postavené se protínají ve hřebeni, a všechny střešní roviny mají okap v jedné výšce

- střešní okno – prosvětlovací a větrací okno v rovině střechy

- štít – průčelní stěna uzavírající prostor sedlové nebo polovalbové střechy

- trakt – prostor budovy vymezený pravoúhle sestavenými obvodovými stěnami

- ÚSES – územní systém ekologické stability

- varianta – řešení obdobné, mírně pozměněné, při zachování hlavních principů, jež jsou podstatné pro  základní návrh

- vikýř – architektonicky upravený otvor ve střeše, hmotově vystupující nad střešní rovinu

- vikýř chmelový - vikýř mírně vystupující nad rovinu střechy, zastřešený pultovou střechou, jež na stranách přechází do roviny střechy hlavní oblými plochami a opatřený nízkým podélným oknem s hlavní osou vodorovnou

- vikýř polovalbový  - vikýř krytý polovalbovou střechou

- vikýř pultový – vikýř krytý pultovou střechou

- vikýř sedlový  - vikýř krytý sedlovou střechou

- vikýř valbový  - vikýř krytý valbovou střechou

- volské oko – vikýř mírně vystupující nad rovinu střechy, zastřešený oblou plochou přecházající do roviny střechy hlavní a opatřený eliptickým oknem s hlavní osou vodorovnou

- zámková vazba nároží – tesařská spojení trámů u roubené konstrukce na nárožích, zpravidla samosvorná, případně i čepovaná, bez přesahů trámů do volného prostranství , tj. se svislou přímkovou nárožní hranou ale bez nárožního sloupku

 

B. Hlavní zásady pro územní plánování a urbanismus

B.1. Na území CHKO není možné umísťovat nová sídla ani takové odloučené sídelní zóny, které by se v budoucnosti mohly stát jádrem pro vytvoření nového sídla.

B.2. Předkládaný urbanistický návrh je nutné prověřit z hlediska reálnosti uvažovaných nových kapacit; v případě ,že se ukáží možnými, je nezbytné je podmínit etapizací.

B.3. Při návrhu rozšiřování zastavěného území obce je nutné dávat přednost řešení, které omezí roztříštěnost sídelní struktury a bude respektovat přirozené omezující faktory ( morfologie terénu, vodoteče, existující komunikace apod.) a hlavní otevřené pohledové expozice v krajině.

B.4. Návrh musí respektovat základní charakteristiku krajinného rázu sídla a okolní volné krajiny.

B.5. Předkládané návrhy řešení územních plánů a urbanistických studií budou zpracovány do úrovně územních plánů zóny, tj. s prostorovými regulativy.

B.6. Návrhy řešení jednotlivých lokalit, kde se uvažuje umístění alespoň 5 objektů, musí být zpracovány ve stupni územního plánu zóny s prostorovými  a architektonickými regulativy.

B.7. Návrh komunikační sítě musí respektovat morfologii terénu a umožnit takovou parcelaci, aby stavby na uvažovaných pozemcích bylo možné realizovat v souladu s požadavky uvedenými v článcích C. a D. ( tj. s hlavní osou objektů rovnoběžně s vrstevnicemi ). Nové komunikace je nutné trasovat v zaoblených křivkách, doplnit zálivy pro parkovací stání a  doplnit výsadbou doprovodné zeleně v autochtonní druhové skladbě a v návaznosti na již existující zeleň.

B.8. Při splnění předchozího požadavku je žádoucí preferovat  orientaci podélných parcel kolmo na komunikaci tak, aby se docílilo štítové orientace domů.

B.9. Urbanistická úprava sídelní struktury by měla sledovat možnou formaci centrálních společných prostor.

B.10. Při posuzování návrhů ÚPP a ÚPD je potřeba zaměřit koncepci na přednostní využití současně zastavěného území sídla ( zástavba proluk, revitalizace fyzicky dožilých ale kulturně a urbanisticky hodnotných historických jader apod.) a co nejvíce redukovat snahy o rozšiřování sídel do dosud volné nezastavěné krajiny.

B.11. Při navrhování skupiny nových staveb je nutno vycházet z urbanistické formy původní zástavby v jádrových částech vesnic – nikoliv pozdějších nevhodně řešených dostaveb.

B.12. V území CHKO se nepřipouští vytváření nových dlouhých rovných ulic, se čtvercovými nebo čtverci blízkými půdorysy obytných objektů. Půdorys nových uličních prostorů je nutno měkčeji modelovat, přizpůsobit jej konfiguraci terénu  a počítat v něm s ostrovy veřejné zeleně. Nové urbanistické koncepce ( kompozice ) se musí přizpůsobit modelaci terénu. Musí reagovat na výškové uspořádání řešeného území ( pozemku ) a musí se prokázat jejich prostorové působení v krajině. Hlavní zásadou je umísťování objektů delší stranou a hlavním hřebenem střechy souběžně s vrstevnicemi.

B.13. U chatových osad řešit technickou a dopravní infrastrukturu tak, aby se omezilo nebo eliminovalo negativní působení na okolní prostředí  pohozením odpadu, průsakem kanalizačních jímek apod.

B.14. Zeleň v obci je žádoucí propojit na zeleň v jejím okolí ( aleje, zapojené skupiny dřevin apod.) s posílením funkce interakčních prvků ÚSES. Kromě veřejné zeleně je vhodné uvažovat v budoucím krajinném obrazu i s působením zeleně na soukromých pozemcích. Navržená a doplňovaná zeleň na okraji zastavěného území obce musí plynule přecházet do zeleně ve volné krajině.

B.15. Relaxační a rekreační cesty ( pěší, procházkové, turistické ) je třeba zokruhovat tak, aby nebylo nutné se vracet po stejné trase, trasu vést pokud možno k jednotlivým zájmovým cílům ( vyhlídka, posezení, rekreační louka apod.) a i k objektům občanské vybavenosti ( restaurace, koupaliště, informační středisko ) a k zařízením dopravním. Tyto cesty je žádoucí doplnit lavičkami, informačním systémem a vysadit doprovodnou zeleň.

B.16. Při posuzování řešení urbanistického návrhu je žádoucí prověřit stav a skutečné užívání zemědělské půdy se záměrem účelného trvalého zatravnění , vysazení sadů či jiných trvalých vegetačních krytů na ladem ležící zemědělské půdě. Přitom vegetací zpevnit plochy v těsném okolí sídla, odkud by mohlo hrozit nebezpečí zaplavení vodou nebo bahnem při mimořádných událostech.

B.17. Zemědělskou dopravu je nutné vyvést mimo centrální zónu sídla a zachovat průjezdný profil 8 m.

 

C. Hlavní zásady pro realizaci staveb a jejich úpravy

C.1.Úpravy stávajících objektů

C.1.1. Úpravou se míní zásah do tvaru budovy, do jejího obvodového pláště, do povrchů stavby ( použitý materiál, struktura, barevnost a skladebnost ) a do přilehlých parterových ploch ( ubourání, vybourání, přístavba, nástavba, náhrada dožilé konstrukce ), který je viditelný z veřejných prostor obce nebo z okolní krajiny.

C.1.2. Úpravami nesmí dojít k neharmonickému narušení ( zhoršení ) panoramatického obrazu sídla a krajinné části ani k nevhodné deformaci ( změně ) hlavních znaků původní venkovské výstavby v regionu CHKO Křivoklátsko.

C.1.3. Ubourat je možno všechny části, které deformují původní tvar objektu a které vznikly živelnými nebo nevhodnými zásahy, i bez stavebního povolení.

Ubourat ( odstranit ) není možné ty části budovy, které tvoří krajinářsky nebo urbanisticky cenné díly pohledové scény.

C.1.4. Přístavby a náhrady konstrukčních částí je nutno navrhovat a provádět v duchu architektury objektů, které jsou těmito úpravami zasaženy, s výjimkou těch objektů, u nichž je nutno docílit zlepšení vzhledu ( např.objekty se sklony střech menšími než 300 , objekty tvarově složité, objekty převýšené). U všech těchto objektů musí úprava směřovat k přizpůsobení původním znakům výstavby v CHKO ( viz bod A.1. ).

C.1.5. Nástavby je možno navrhovat a provádět pouze ve výjimečných případech, tj.tam, kde nebude převýšena hladina okolní zástavby nebo kde se docílí nástavbou její vhodné dorovnání, či tam, kde nedojde ke změně měřítka stavby nebo k nevhodné deformaci proporcí stávajícího objektu. Nástavba musí být zastřešena v duchu architektury nastavovaného objektu s výjimkou těch staveb, u kterých je nutno docílit zlepšení vzhledu ( objekty se sklonem střech menšími než 300 , objekty se složitými střechami, lišícími se od původní výstavby a pod.).

C.1.6. Střechy je možno doplňovat střešními okny a tvarově vhodnými malými vikýři tam, kde má být využit půdní prostor.

Štíty sedlových střech je možno opatřit obdélníkovými okny ( š<v ) nebo balkonovými dveřmi tak, že úhrnná plocha oken nebo dveří je výrazně menší než plná plocha štítu. Balkony mají být co nejmenší ( vyloučeny jsou průběžné balkony ve štítech podle alpského nebo bavorského stylu ). Loggie nebo arkýře ve štítech se nepřipouštějí.

C.1.7. Okna mají mít zachovány proporce š<v, širší okna je nutno při přestavbách zúžit. V podélných stěnách  přízemí je možno v odůvodněných případech zřídit omezený počet  větších zasklených otvorů .

C.1.8. Barevné řešení velkých částí povrchů obvodového pláště musí vycházet z rozboru barevnosti okolí a musí se řešit individuálně. Za nevhodné se považují barvy křiklavé, příliš výrazné ( černá, fialová, modrá, oranžová, červená, světle zelená apod.).

C.1.9. Krytina střechy musí vycházet z tradičních materiálů , struktury, barevnosti a povrchů v kontextu dochované původní nenarušené zástavby. Preferována je krytina skládaná – nejlépe pálené tašky v přírodní barevnosti a struktuře, případně štípaná břidlice, štípané šindele apod. Přípustné jsou druhy krytin, které výše uvedené materiály hodnověrně imitují.

C.1.10. Posouzení návrhu úprav a jejich realizace z hlediska zájmů CHKO přísluší  Správě CHKO.

 

C.2.Novostavby

C.2.1. Novostavby se umísťují podle zásad schválené územně plánovací dokumentace nebo projednaných územně plánovacích podkladů.

C.2.2. Tam, kde není územně plánovací dokumentace nebo územně plánovací podklady zpracovány, je nutno přednostně chránit siluetu sídla vč. navazující vzrostlé zeleně .

C.2.3. Umístění novostaveb mimo hranice intravilánu ( resp.současně zastavěného území obce nebo ploch určených k zástavbě ve schválené územně plánovací dokumentaci ) se v zásadě nepřipouští. Výjimečně může být povolena nová stavba ve 3. ochranné zóně, pokud není v blízkosti zóny 2. a 1., a pokud se vhodnost této polohy a stavebního řešení prokáže arch.-urb.studií dle bodu C.2. a pokud umístění takovéto stavby ve volné krajině je nezbytné z hlediska funkce vztažené právě k údržbě území ( např. zemědělská rodinná farma apod.) . Pro takovouto výstavbu v území památkově chráněném či památkově hodnotném je nezbytné postupovat podle podmínek stanovených příslušným orgánem státní památkové péče. Taková výstavba však nesmí stát na zemědělské půdě 1. a 2.třídy ochrany ani na plochách ÚSES nebo v ochranných pásmech, či zaplavovaném území nebo v území ohroženém průlomovou vlnou.

C.2.4. Nové stavby mají mít jednoduchý půdorysný tvar protáhlé, obdélníkové, přímé, či zalomené formy ( L, T ) – tj. bez rizalitů, okosení rohů, zaoblování rohů, bez věží a jiných hmotových výstupků . S malým hospodářstvím, garáží, či prostorami pro podnikatelské aktivity mohou vytvářet polouzavřené či uzavřené dvorcové sestavy s jednotnou architekturou.

C.2.5. Nové stavby musí být zastřešeny symetrickými sedlovými nebo polovalbovými  střechami o sklonu 38-450 . U typologických druhů, kde bylo užíváno valbového zastřešení, lze užít i valby o sklonu 50 – 600. Zcela nevhodné je zastřešení ploché. Pultovou střechu lze akceptovat pouze u staveb doplňkových ke stavbě hlavní a to při sklonu min.350 . Zastřešení mansardové je nutno omezit pouze na stavby, kde mělo tradiční vazbu na daný typologický druh ( např.fara, sídla dominikální ).

C.2.6. Pro novostavby platí dále to, co bylo uvedeno v článcích A a B .

C.2.7. Posouzení návrhu novostaveb a jejich realizace z hlediska zájmů CHKO přísluší Správě CHKO, která může návrh projednat rovněž v odborné architektonicko-urbanistické komisi , jež je sekcí poradního sboru zřízeného při S CHKO.

 

D. Zvláštní požadavky na řešení vybraných typologických druhů staveb

Pro novostavby a změny staveb jsou  obecně platné principy uvedené v předchozích článcích a upřesňují se v následujících bodech takto :

D.1. Stavby pro bydlení

Pro nové stavby umísťované na chráněném území se stanovují následující regulativy; pro změny existujících objektů jsou tyto regulativy platné přiměřeně dosavadnímu charakteru   domu :

1) Stavby budou svým architektonickým výrazem odpovídat tradiční venkovské architektuře; architektonický výraz bude vycházet z převahy horizontálních hmot, z převahy průmětu hmoty střechy nad průmětem stěnové části a z robustní převahy plných ploch nad souhrnem ploch oken , dveří a prosklených částí.

2) Stavby rodinných domů, objektů se smíšenou funkcí, staveb pro individuální rekreaci, staveb jiných typologických druhů srovnatelné velikosti a měřítka s objekty dříve uvedenými a objektů s funkcí doplňkovou ke stavbě hlavní budou nízkopodlažní - tj. přízemní s možným podsklepením a s možným využitím podkroví, budou mít prostý obdélný půdorys s poměrem stran min. 1 : 2 ( tj. štítová strana objektu bude mít šířku nejvýše rovnou jedné polovině boční okapové strany domu ), případně budou mít půdorys složený z takovýchto obdélníků ( např. L, T). Stavby umístěné v sousedství objektů dvoupodlažních mohou být rovněž dvoupodlažní s podsklepením a s využitým podkrovím.

3) Štítová průčelí budou mít šířku maximálně 8 m, budou koncipována v osové symetrii hmoty , okenních a dveřních otvorů a dalších tvaroslovných prvků. Okna umísťovaná do štítu budou o poměru 1 : 1,5 až 2. Do štítového průčelí nebude umístěn hlavní vstup do objektu ani vjezd do garáže.

4) Stavby budou zastřešeny jednoduchýmí symetrickými sedlovými,případně polovalbovými střechami nebo jejich kombinací -  s osou hřebene v podélné ose objektu, případně rovnoběžně s podélnou osou objektu při maximální excentricitě do 1,0 m ( tj. vzdálenost osy hřebene od podélné osy zděné části stavby ). V případě zastřešení soustavou sedlových střech na půdorysu L nebo T nebudou hřebeny jednotlivých křídel ve stejné výšce – hřeben střechy vedlejšího křídla bude níže než hřeben střechy hlavního křídla nejméně         o 0,5 m.  Při zastřešení objektu o půdorysu tvaru L  nebude souběh střech řešen valbově, nýbrž tak, že hlavní trakt bude na obou koncích střechy ukončen štítem.

5) V případě, že stavba bude roubená resp. imitující roubenou konstrukci, budou konstrukční trámy hraněné resp. tesané, nároží bude řešeno zámky bez přesahů, výška profilu jednotlivých trámců bude minimálně 30 cm.

6) Sklon střechy hlavní stavby bude minimálně 400 a maximálně 500. Stavby doplňkové budou mít sklon střechy shodný se střechou stavby hlavní. Sklon střechy účelových budov bude minimálně 350 a maximálně 500. Krytina střech bude skládaná ( keramické nebo betonové tašky, břidlice, vláknocementové šablony apod, ).

7) Výška okapu střechy bude minimálně 240 cm a maximálně 380 cm nad niveletou přilehlého upraveného terénu ( v případě dvoupodlažní stavby bude maximální výška okapu 560 cm – viz bod 4 ). Výška hřebene bude maximálně 850 cm resp. 1100 cm u staveb dvoupodlažních – viz bod 4 ) nad niveletou přilehlého upraveného terénu.

8) Úroveň podlahy v přízemí bude maximálně ve výšce 30 cm nad přilehlým upraveným terénem v jeho nejvyšší části.

9) V případě, že štít domu bude opatřen prkenným nebo fošnovým bedněním, pak skladba prken či fošen bude provedena tak, že spáry nebudou vodorovné a sestava bednění bude symetrická podle osy hřebene; šířka prken či fošen bednění štítu bude minimálně 25 cm, resp. lze skladbu provést z prken užších tak, že každá druhá spára bude překryta lištou o profilu cca 2 / 3 cm.

10) Prosvětlení podkrovního prostoru lze zajistit pomocí oken ve štítech a dále pomocí vikýřů sedlových, valbových nebo polovalbových , které budou zastřešeny obdobně s tvarem hlavní střechy; okna těchto vikýřů budou buď čtvercová, nebo obdélná na výšku. Maximální šíře takovýchto vikýřů bude 2 m. U staveb o délce do 15 m lze na jedné straně střechy umístit nejvýše dva  tvarově shodné vikýře, u staveb o délce od 15 m do 25 m lze na jedné straně střechy umístit nejvýše tři vikýře, u staveb delších než 25 m musí činit délka plochy střechy mezi vikýři vždy nejméně 5 m.

11) Lze rovněž použít vikýře pultové resp.chmelové, zastřešené střechou pultovou ( resp.táhlým volským okem ), jejíž sklon bude minimálně 300. Šířka takovéhoto vikýře může být maximálně 30% délky strany střechy, na které je umístěn, nejvýše však 6 m; výška stěny s okny tohoto vikýře nad střechou může činit maximálně 20% šířky tohoto vikýře, nejvýše však 120 cm.

12) Prostor podkroví lze prosvětlit i pomocí střešních oken, přičemž úhrnná plocha těchto oken vč.rámů a konstrukcí vystupujících nad vlastní plochu střechy nepřesáhne 8 % z plochy střechy, na níž jsou osazena. Při kombinaci vikýřů a střešních oken se tento limit úhrnné plochy střešních oken snižuje na 5 %.

13) Okna staveb pro bydlení a jejich doplňkových staveb budou obdélná na výšku v poměru šířky k výšce 1 : 1,5 až 2, případně lze užít dvojice takovýchto oken sdružených se středním trámovým nebo zděným sloupkem. Tento požadavek se nevztahuje na prosklené stěny - např. z obytných místností na zahradní terasu apod.

14) Venkovní omítka staveb bude hladká s nátěrem nebo jemně strukturovaná ( do zrnitosti 2 mm ).

15) Výška oplocení bude maximálně 150 cm nad niveletou přilehlého upraveného terénu.

 

D.2. Stavby pro individuální rekreaci
D.2.1. Stavby pro ind.rekreaci v obcích 

Pro nové stavby umísťované v současně zastavěném území obcí v CHKO a pro změny stávajících objektů pro individuální rekreaci jsou platné regulativy podle čl. D.1.

D.2.2. Stavby pro ind.rekreaci mimo zast.území obcí
Na území CHKO byla vyhlášena stavební uzávěra na realizaci novostaveb rekreačních objektů mimo zastavěná území obcí.

Změny stávajících rekreačních objektů mimo zastavěná území obcí a zvláště pak navýšení jejich ubytovací kapacity jsou podmíněny :

a) architektonickým sjednocením hmoty a výrazu s dodržením principů stanovených v článku D.1.;

b) úpravou technických zařízení objektu tak, aby se vyloučilo znečišťování životního prostředí ( likvidace pevných a tekutých odpadů, způsob vytápění apod.).

 

D.3. Stavby občanské vybavenosti a stavby pro výrobu

Stavby občanské vybavenosti a stavby pro výrobu menšího rozsahu budou posuzovány podle ustanovení článku C.  Objekty a areály většího rozsahu se s ohledem na specifičnost  těchto typologických druhů, jejich technologické podmínky a zvláštní vazby v sídelní struktuře musí posuzovat individuálně Správou CHKO, resp. jejím poradním orgánem.

U nových staveb výrobních a  občanské vybavenosti je nutno usilovat o co nejmenší šířky štítů a maximální hmotové připodobnění objektům a souborům staveb, které ve venkovské zástavbě existují – např.hospodářské dvory, špýchary apod. – vždy s potlačením neúměrné proporce ke kontextu sídelní struktury a k měřítku krajiny. Návrh takovýchto objektů nebo souborů staveb musí být doplněn návrhem ozelenění a terénních úprav. Účin těchto staveb je nutno vždy doložit v panoramatu sídla nebo krajiny.

 

E. Náležitosti  předkládané dokumentace

E.1. Dokumentace předložená ke konzultačnímu vyjádření či pro vydání stanoviska nebo rozhodnutí musí být provedena na řádné odborné úrovni.

E.2. Pro posouzení záměru předloží investor architektonicko-urbanistickou studii objektu s vyjádřením jeho polohy, dispozice, objemu ( fasád ) a účinkem v krajinném panoramatu nebo v okolní zástavbě. Je-li zamýšlený objekt součástí budoucí skupiny dalších objektů ( jiných investorů ), je zapotřebí zpracovat studii zahrnující celou skupinu.

Minimální rozsah dokumentace předložené ke konzultaci :

- situace 1 : 200 ( min. 1 : 500 u větších staveb ) s návazností na okolní zástavbu, vzrostlou zeleň a morfologii terénu,

- půdorysy a řez 1 : 100 ( min. 1 : 200 u větších staveb),

- pohledy 1 : 100 ( min. 1 : 200 u větších staveb),

- panoramatický pohled nebo zákres do fotografie

- základní koncepce řešení ozelenění nezastavěných ploch a koncepce terénních úprav

Tato dokumentace může být předložena v pracovních skicách a je vhodné, je-li řešena ve variantách či alternativách.

E.3. Minimální rozsah dokumentace předložené pro vydání stanoviska k územnímu či stavebnímu řízení je dán rozsahem a obsahem dokumentace pro územní resp.pro stavební řízení ve stavebním zákoně a jeho prováděcích předpisech při splnění věcného požadavku dle bodu E.2. .

 

Zpracovatelský kolektiv v abecedním pořádku  :

Ing.arch.Jaroslav Černý

Ing.arch.Jan Hubáček

Ing.arch.Tomáš Koreček, CSc.

Ing.arch.Jiří Mrázek

Jan Mutinský

Ing.arch. Jaroslav Němec, CSc.

 

 

Správa CHKO Křivoklátsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt