Monitoring a výzkum

Dlouhodobý monitoring typických lesních společenstev na Křivoklátsku

Převážnou část  (zhruba 62%) území CHKO Křivoklátsko tvoří lesní společenstva. V rámci České republiky se jedná o jednu z mála  oblastí s funkčně propojenými ekosystémy lesa pahorkatinného stupně. Charakteristická je značná diverzita biotopů a přirozený výskyt mnoha druhů původních dřevin.

V posl.dekádách 20.stol. se zvýšila plošná eutrofizace prostředí. Hlavním činitelem byl dusík z atmosferických srážek a zejména jako jeden z vedlejších produktů  působení zvěře. Historické prameny, datující se od středověku, nahusto popisují množství a pestrost divoké zvěře v křivoklátských hvozdech. Převážná část oblasti byla knížecím a později královským  loveckým revírem. Na dlouhodobém vývoji lesních společenstev  se, kromě divoké zvěře, podílela též pastva dobytka v lese. Po zákazu pastvy na konci 18. století, částečně nahradila její působení spárkatá a černá zvěř.  Problém nastal v druhé polovině 20.stol., kdy stavy lesní zvěře začaly prudce narůstat. V současnosti jsou křivoklátské lesy místy silně přezvěřené. Působení zvěře na společenstva se stalo značně kontroverzní záležitostí. Okus keřového patra a eliminace semenáčků dřevin podporuje rozvoj  bylinného patra a jeho diverzifikaci. Pokud však stavy vysoké dlouhodobě přesahují nosnou kapacitu prostředí, dochází k degradaci společestev, lesy bez přirozeného zmlazení stárnou.
Z těchto důvodů založil Botanický ústav Akademie věd ve spolupráci se Správou CHKO Křivoklátsko roku 1993 tři experimentální plochy dlouhodobého monitoringu typické křivoklátské lesní vegetace. R. 2004 došlo k rozšíření projektu o další dvě lokality na polopřirozeném bezlesí křivoklátských  pleší.  

Stručná charakteristika monitorovaných ploch

Červený kříž

- teplomilná doubrava (as.Potentillo albae- Quercetum) 
- 420m.n.m. (optimum rozšíření společenstva kolem 420m.n.m)
- rankerová kambizem na proterozoických břidlicích

Vůznice (Benešův luh)

- dubohabřina (as.Melampyro nemorosi –Carpinetum)
- 430 m.n.m.( optimum rozšíření společenstva kolem 450- 500m.n.m.)
- oligotrofní kambizem na fosilním pseudogleji s nesouvislým mělkým pokryvem prachovice na proterozoických břidlicích

Tři skalky

- květnatá bučina (as.Tilio cordatae- Fagetum)
- 470m.n.m.( optimum rozšíření společenstva kolem 450- 500m.n.m)
- mezotrofní hnědozem na proterozoických břidlicích

Velká pleš

- acidofilní suché trávníky (as.Polytricho piliferi- Scleranthetum perennis, as.Jasiono montanae- Festucetum ovinae a as.Pulsatillo pratensis- Festucetum valesiacae)
- podkladem andezit

Týřov

- acidofilní suché trávníky (as.Pulsatillo pratensis- Festucetum valesiacae)
- podkladem andezit

Metodika

Lesní plochy

Na každé lokalitě je část experimentální plochy rozdělena na 25 plošek 5x5m a 5 ploch náhradních. Zbytek plochy funguje jako izolace od okolního lesa. Kvůli vyloučení vlivu zvěře jsou plochy oploceny. Vedle každé plochy,  je dřevěnými kolíky vytyčena stejně veliká plocha jako kontrolní (bez oplocení).
Vlastní sledování se skládá z každoročního fytocenologického snímkování (kombinovaná stupnice dle Braun- Blanquet), prováděném v období červen až červenec a pravidelném odečítání zmlazení, při kterém je vždy na konci sezony na jednotlivých ploškách na všech třech lokalitách zjišťován počet semenáčků a nárůst výškových kategorií po 20cm.
K odebrání půdních vzorků a jejich analýzám došlo v letech: 1993, 1996, 2001 a 2009. Ve vzorcích se zjišťuje množství výměnných kationtů, výměného PO4, celkového N a C a celkové pH.
V letech 1994- 1995 a 2006- 2008 byl na lokalitách proveden průzkum vybraných skupin  půdní a epigeické fauny berzobratlých.

Plochy na bezlesí

Na obou lokalitách byly vyznačeny a oploceny 4 výzkumné plochy o velikosti 3x3m, rozdělené na 4 podplochy (1x1m), rozčleněné na 25 plošek. V sousedství experimentálních ploch jsou vytyčeny stejně velké kontrolní plochy (bez oplocení).
Každoročně jsou na konci května provedeny fytocenologické snímky výzkumných a kontrolních ploch (kombinovaná stupnice dle Braun- Blanquet).

Cíl

1) Vliv zvěře na vývoj bylinného, keřového a stromového patra
2) Zachycení a vyhodnocení bylinného patra pomocí sítě kvadrantů
3) Zachycení  nárůstu dřevin  růstových kategorií pomocí sítě kvadrantů
4) Změny v souvislosti s managementem

Výsledky

Les

Pokryvnost bylinného patra na výzkumných plochách vykazuje menší výkyvy než plocha kontrolní, vystavená působení zvěře. Na kontrolních plochách narůstá počet druhů. Většinou se jedná o cenologicky cizí druhy, upřednostňující disturbance. Oplocení experimentálních ploch podporuje přirozené zmlazení dřevin. Dochází k masivnímu nárůstu zejména habru (Carpinus betulus). Zajímavé je, že nejvíce semenáčků patří dubu (Quercus sp.). Ty ovšem brzy odumírají, zřejmě vlivem zastínění porostu a přeschnutí v mělkém půdním substrátu během letních měsíců ( případ doubravy). S houstnutím keřového patra, bylinné patro řídne, ubývá druhů. Zůstávají druhy spíše stínomilnější a citlivé na disturbance. Trend nárůstu zmlazení dřevin se nejvíce projevil v dubohabřině,charakter vegetace na experimentální ploše směřuje k mezofilnější as. Melampyro nemorosi- Carpinetum typicum (luzuletosum),  v okolí oplocené plochy se udržuje subtermofilní křídlo- as. Melampyro nemorosi- Carpinetum festucetosum heterophyllae. Na výzkumné ploše v bučině během sledovaných let poklesla pokryvnost bylinného patra. Oproti kontrolní ploše ubývá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Nárůst semenáčků je největší u buku lesního(Fagus sylvatica) a javoru mléče(Acer platanoides). Na kontrolní ploše je sice jednou tolik semenáčů, ale daleko hůře přežívají. Ze sledovaných společenstev nejhůře regeneruje keřové patro v doubravě.
Výsledky 17 let trvajícího experimentu naznačují, že část křivoklátských lesů udržovaných působením vysokých stavů spárkaté zvěře jako světlé lesy, tj. zejména doubravy a dubohabřiny, by se po vyloučení jejího vlivu pravděpodobně změnili ve stinné porosty s dominancí habru a dalších stínomilnějších dřevin (Fagus sylvatica, Tilia platyphyllos, Tilia cordata, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior). S tím souvisí pokles beta diverzity (druhové heterogenity) bylinného patra.

Bezlesí

V oplocenkách dochází k hromadění staré biomasy, náletu a rozvoji keřů(zejména Rosa sp.). Spásání muflony částečně alternuje pastvu domácích zvířat, která v minulosti napomáhala udržovat bezlesí na větší ploše než by umožňovaly ekologické podmínky lokality. Vyloženě negativně se na stavu vegetace projevuje eutrofizace z defekace a nadměrný okus způsobovaný početnou populací této nepůvodní zvěře. Bez silného tlaku muflonů by se xerotermní trávníky pravděpodobně udržely v pásu na okrajích skal, místa s hlubším půdou by pokryly rozvolněné doubravy.

 

Tyto plochy jsou začleněny do mezinárodní sítě LTER (Long-term Ecological Research) sdružující plochy s dlouhodobě probíhajícím výzkumem po celém světě. 

http://www.lter.cz

 

Seznam publikací

Kolbek J. (1996): Změny vegetace po 20 letech na některých lokalitách Křivoklátska. – Příroda, Praha, 14: 127–144

Kolbek J. & Vítková M. (1999a): Biomonitoring v lesních společenstvech Křivoklátska I. Semenáčky dřevin a keřové patro. – Příroda, Praha, 14: 127–144
Kolbek J. & Vítková M. (1999b): Long-term Monitoring of Changes of Forest and Meadow Communities in the Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve. Dlouhodobé sledování změn lesních a lučních společenstev v Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervaci Křivoklátsko. – Institute of Botany et al., Praha, 100 pp

Kolbek J., Bílek O., Boublík K., Černý T. & Petřík P. (2003a): Monitoring lesní a travinné vegetace v CHKO a BR Křivoklátsko. – In: Pivničková M. (ed.), Sborník dílčích zpráv z grantového projektu VaV 610/10/00 „Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích”, Příroda, Praha, Suppl.: 279–285

Kolbek J., Petřík P., Černý T., Bílek O. & Boublík K. (2003b): Změny lesních společenstev v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko – stav po 11 letech. – In: Karas J. (ed.), Sborník z konference Vliv hospodářských zásahů a spontánní dynamiky porostů na stav lesních ekosystémů, p. 12–13, ČZU, Kostelec nad Černými lesy

Petřík P., Černý T., Kolbek J., Boublík K. & Kopecký M. (2009): Změny lesních společenstev v závislosti na vlivu zvěře v CHKO a BR Křivoklátsko. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Mater. 24: 121-135

 

       

Správa CHKO Křivoklátsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt