Památné stromy Křivoklátska

Stromy jsou specifickou formou vyšších rostlin a mají významné produkční a ekologické funkce, které jsou využívány celou společností s různou intenzitou. Další význam stromů je kulturní a estetický. Ten je vedle zmíněných hmatatelných užitků hlavním opodstatněním specifického postavení stromů ve společnosti. Zvláštní skupinu „Památných stromů“ tvoří jedinci jejichž hodnota – historická, kulturní, estetická, genetická aj. výrazně převyšuje stromy v okolí. Tyto stromy jsou pak zákonem „povýšeny“ nad ostatní a je jim dána zvláštní ochrana a péče.

Stručná historie „Památných stromů“

Na úvod je třeba si přiznat, že v minulosti se tento termín příliš nepoužíval. Stromy byly přirozeně vnímány jako součást krajiny a požívali běžnou ochranu v rámci účelu svého bytí. Ať už to byly stromy rodové, hraniční, u sakrálních staveb, nebo jako památka nějaké konkrétní historické události či pověsti. Pojem „Památný strom“ se používal zejména pro určení jeho kmetského věku. Jako první pokus o konkrétní ochranu stromů lze za vlády Karla VI. považovat patent z roku 1714, který chránil lípy mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První komplexnější přehled o významných velikánech pak uvedl vrchní lesní správce hlubockých Schwarzenbergů Jan Evangelista Chadt Ševětínský v roce 1899, který rovněž shromažďoval pověsti pojící se s jednotlivými stromy. Se vzrůstající oblibou zakládání okrašlovacích spolků rostl také zájem o „Památné stromy“ a rostla taktéž potřeba ochrany, ale i péče. Je otázkou zda zvyšující se zájem o stromy a přírodu nesouvisel přímo s urbanizací krajiny, rozvojem průmyslu a měst a celkovém oddalování se lidí od přírody. Druhá možnost zvýšeného zájmu o stromové veterány mohla být kultivace společnosti, její vyšší vzdělanost, která v úvodu zmíněný přirozený respekt k stromům ještě umocňovala. Tento zájem pak vyústil v právní ochranu na celém území. Legislativní oporu zvýšené ochrany stromů přinesl zákon 40/1956 Sb, kde v § 6 odst 1 jsou významné stromy začleněny pod kategorii „Chráněný přírodní výtvor“ a v § 8 odst.3 je označena rada krajského národního výboru jako orgán, který určí tuto kategorii a stanoví podmínky její ochrany.  Celý zákon (velmi strohý) je možno shlédnout zde: 

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1956/sb21-56.pdf 

Současná legislativní ochrana

Zákon z roku 1956 byl zrušen po té co vstoupil v platnost nový zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Zde je v části páté § 46, který má přímo v nadpisu „Památné stromy a jejich ochranná pásma“, definována ve čtyřech odstavcích současná ochrana památných stromů. Další postupy jsou v § 56 a v prováděcí vyhlášce k zákonu.

Památný strom se jako pojem díky novému zákonu „legalizoval“ a v předpisu je přesná definice, která v odstavci 1) říká „Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy“. V zákoně je myšleno i na jejich zvýšenou ochranu v odstavci 2) „Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.“ V dalším odstavci 3) se zachází dále do podrobností „Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má k úplnost doplním i znění odstavce 4) kde je řešena v přírodě běžná situace jako je odumření stromu „Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56“. Tato ustanovení učinila pořádek v pojmenování pojmů a hlavně poskytla nástroj pro účinnou ochranu památných stromů. Dalším krokem k jednotnosti byla v roce 2010, 2011 Agenturou ochrany přírody a krajiny nařízená aktualizace údajů všech památných stromů na území ČR i v CHKO Křivoklátsko.

Památné stromy na Křivoklátsku

Na Křivoklátsku proces vyhlašování památných stromů začal v průběhu vzniku chráněné krajinné oblasti v roce 1978, kdy došlo k největší vlně vyhlášování. Další roky už nebyly tolik „úrodné“, ale stromy zasluhující zvýšenou ochranu jsou nacházeny stále což dokazuje následující tabulka.

 

 

vyhlášené subjekty

zrušené subjekty

rok

jednotlivci

skupiny

stromořadí

celkem

 

1978

20

3

1

24

 

1985

1

 

 

1

 

1987

3

 

 

3

 

1990

1

1

 

2

 

1997

 

 

1

1

 

1998

9

1

 

10

 

1999

4

 

1

5

 

2000

6

 

 

6

 

2001

3

 

 

3

 

2005

1

 

 

1

 

2010

2

 

 

2

2

2011

2

 

1

3

2

2012

 

 

1

1

 

Celkem

52

5

5

62

4

 

Stav k březnu 2012 je 59 objektů speciální ochrany dřevin v kategorii „Památný strom“. Z toho jsou 4 stromořadí, 5 skupin stromů a 50 jednotlivých stromů. Celkový počet jedinců zahrnující i aleje a skupiny je 611 stromů chráněných dle § 46 zákona 114/1992 Sb.

Druhové složení křivoklátských lesů má pestrou dřevinnou skladbu a stejně tak je tomu i u památných stromů. Převládájí listnaté stromy nad jehličnatými. Zastoupení mezi dřevinami určuje skladba vyhlášených alejí a v nich má největší podíl jírovec maďal následován jeřábem břekem a lípou srdčitou. Mezi jednotlivci je nejčastější dub letní až za ním je lípa srdčitá, dále dub zimní a lípa velkolistá. Toto pořadí nijak nevybočuje z celorepublikového průměru. Druhové složení celkového počtu památných stromů je ovlivněno alejemi a promítá se v nich Křivoklátské specifikum v podobě třetího místa, které zaujímá jeřáb břek. Druhým nejpočetnějším druhem je lípa srdčitá a na prvním místě se s přehledem nachází jírovec maďal.

 

Přehled druhů Památných stromů podle jednotlivých skupin

 

 

počet

název druhu

jednotlivci

skupiny

aleje

celkem

buk lesní

3

 

1

4

dub letní

15

3

4

22

dub zimní

6

 

 

6

habr obecný

1

 

1

2

hrušeň obecná

2

 

 

2

jasan ztepilý

4

 

 

4

javor babyka

1

 

 

1

javor klen

 

 

1

1

javor mléč

1

 

 

1

jedle bělokorá

1

 

 

1

jeřáb břek

2

 

70

72

jírovec maďal

 

 

399

399

lípa srdčitá

8

5

68

81

lípa velkolistá

5

2

1

8

olše lepkavá

 

 

2

2

smrk ztepilý

1

4

 

5

 

 

 

 

 

součet

50

14

547

611

 

Památné stromy na území CHKO Křivoklátska nabízejí celou paletu možných důvodů jejich vyhlášení. Zastoupeny jsou stromy jak ve volné krajině, podél cest, tak uvnitř obcí, ale i vybraní jedinci v lesních porostech. Evidujeme zde významné dominanty, jedince esteticky hodnotné, zajímavé vzrůstem, opředené pověstmi, ale i stromy jako pamětníky historických událostí.

 

Přehledná tabulka vyhlášených památných stromů na Křivoklátsku

 

 

Katastrální území

Výška stromu 2010

Obvod kmene 2010

Lípa v Drahoňově Újezdě Drahoňův Újezd

17

595

Javor Bílý kámen Slabce

28

433

Alej na břehu Rakovnického potoka Rakovník

21,6

237,6

Břeková alej na Brejli Ruda u Nového Strašecí

6,7

84,1

Hrušeň na Hadrovizně Hracholusky

17

273

Dub na Švábovce 3 Roztoky u Křivoklátu

35

497

Dub letní v lokalitě Švábovka Roztoky u Křivoklátu

27

415

Jasan v Hřebečníkách Hřebečníky

31

490

Smrk pod Leontýnskou kapličkou Račice nad Berounkou

42

356

Lípa nad hřbitovem ve Zbečně Zbečno

37

410

Masarykova babyka Zbečno

7

295

Lípy u kostela ve Zbečně Zbečno

27

373

Lípy malolisté Zbečno

28

270

Všetatská lípa Všetaty

29

375

Jedle u Velké Bukové Velká Buková

45

330

Břetislavův dub Sýkořice

26

490

Buk u Sadlna Slabce

27

328

Lípa malolistá Skryje Skryje

23

382

Duby na Brejli Ruda u Nového Strašecí

22

413

Rohanův dub Roztoky u Křivoklátu

20

425

Dub u senné kůlny Roztoky u Křivoklátu

25

516

Dub u senné kůlny Roztoky u Křivoklátu

27

338

Dub v Mrchovišti Roztoky u Křivoklátu

24

380

Dub u Pusté seče Roztoky u Křivoklátu

32

393

Dub na Švábovce 1 Roztoky u Křivoklátu

23

524

Lípa v Rousínově Rousínov

28

660

Jeřáb břek u Vartovny Račice nad Berounkou

19

170

Jasan ztepilý Račice nad Berounkou

40

345

Všivý Dub Nový Dům

25

355

Pět smrků v Anglickém parku Pustověty

38

310

Dub v Anglickém parku Pustověty

30

375

Lípa malolistá u Panošího újezda Panoší Újezd

16

210

Lípa malolistá Modřejovice Modřejovice

21

660

Požárský buk Městečko

14

350

Dub za Štýlovnou Lužná u Rakovníka

25

422

Dub Buben Karlova Ves

28

480

Dub v Kalubici Kalubice

25

555

Lípa u Hřebecké lesovny Hřebečníky

22

415

Lípa v Hřebečníkách 1 Hřebečníky

26

410

Jasan ztepilý Hracholusky

13

174

Břek u Kouřimecké rybárny Branov

12

273

Dub u Kouřimecké rybárny Branov

16

682

Ploskovská kaštanka Lhota u Kamenných Žehrovic

12,5

165,4

Lípy u hřbitova v Bělči Běleč

22

395

Lípa v Bělči Běleč

21

540

Bratronická lípa Bratronice u Kladna

14

365

Žilinský jasan Žilina

26

436

Dub u Skalů Černín u Zdic

16

445

Dub v Trubské Trubská

23

450

Stradonický dub Stradonice u Nižboru

23

342

U pěti dubů Nižbor

33

257,6

Břekové stromořadí Broumy

12,1

131,4

Hrušeň Za pecí Kublov

15

350

Dub u Horního rybníka Roztoky u Křivoklátu

29

543

Dub nad Balatonem Broumy

24

483

Buk na Kalích Zbečno

36

392

Vydrovic lípa Křivoklát

19

380

 

Poznámka: u skupin stromů a alejí je uveden aritmetický průměr výšek a obvodů.

 

Památné stromy Křivoklátska a jejich jedinečnost

Aleje

Na území CHKO Křivoklátsko leží 4 památná stromořadí, z toho jedno pouze částečně. Tím Alej na břehu Rakovnického potoka, která je vůbec nejpočetnějším takto vyhlášeným stromořadím.

Svou jedinečnost si vysloužila Ploskovská kaštanka, která svým celkovým počtem jedinců patří na třetí místo v ČR a je u nás nejpočetnější alejí jírovce maďalu – 405 jedinců. Vše dle aktualizací po revizi Památných stromů z let 2010 - 2011. Zbývající dvě aleje jsou rovněž jedinečné a sice svojí skladbou a počtem jedinců. Jedná se o dvě nejpočetnější stromořadí jeřábu břeku v ČR.

 

Největší obvod má Dub u kouřimecké rybárny: 682 cm

Nejvyšší strom je Jedle u Velké Bukové 45 m, která zároveň patří mezi 5 nejvyšších jedlí v ČR.

Nejširší korunu má Lípa u kostela ve Zbečně: 32 m

Nejvyšší korunu má smrk pod Leontýnskou kapličkou: 38 m

Nejmenším stromem je Masarykova babyka, jejíž torzo měří pouhých 7 m.

Nejslabším stromem je Břek u Vartovny s obvodem 170 cm, zároveň má, ale třetí největší výšku mezi všemi vyhlášenými břeky.

Správa CHKO Křivoklátsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt