Památné stromy Křivoklátska
Stromy jsou specifickou formou vyšších rostlin a mají významné produkční a ekologické funkce, které jsou využívány celou společností s různou intenzitou. Další význam stromů je kulturní a estetický. Ten je vedle zmíněných hmatatelných užitků hlavním opodstatněním specifického postavení stromů ve společnosti. Zvláštní skupinu „Památných stromů“ tvoří jedinci jejichž hodnota – historická, kulturní, estetická, genetická aj. výrazně převyšuje stromy v okolí. Tyto stromy jsou pak zákonem „povýšeny“ nad ostatní a je jim dána zvláštní ochrana a péče.
Stručná historie „Památných stromů“
Na úvod je třeba si přiznat, že v minulosti se tento termín příliš nepoužíval. Stromy byly přirozeně vnímány jako součást krajiny a požívali běžnou ochranu v rámci účelu svého bytí. Ať už to byly stromy rodové, hraniční, u sakrálních staveb, nebo jako památka nějaké konkrétní historické události či pověsti. Pojem „Památný strom“ se používal zejména pro určení jeho kmetského věku. Jako první pokus o konkrétní ochranu stromů lze za vlády Karla VI. považovat patent z roku 1714, který chránil lípy mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První komplexnější přehled o významných velikánech pak uvedl vrchní lesní správce hlubockých Schwarzenbergů Jan Evangelista Chadt Ševětínský v roce 1899, který rovněž shromažďoval pověsti pojící se s jednotlivými stromy. Se vzrůstající oblibou zakládání okrašlovacích spolků rostl také zájem o „Památné stromy“ a rostla taktéž potřeba ochrany, ale i péče. Je otázkou zda zvyšující se zájem o stromy a přírodu nesouvisel přímo s urbanizací krajiny, rozvojem průmyslu a měst a celkovém oddalování se lidí od přírody. Druhá možnost zvýšeného zájmu o stromové veterány mohla být kultivace společnosti, její vyšší vzdělanost, která v úvodu zmíněný přirozený respekt k stromům ještě umocňovala. Tento zájem pak vyústil v právní ochranu na celém území. Legislativní oporu zvýšené ochrany stromů přinesl zákon 40/1956 Sb, kde v § 6 odst 1 jsou významné stromy začleněny pod kategorii „Chráněný přírodní výtvor“ a v § 8 odst.3 je označena rada krajského národního výboru jako orgán, který určí tuto kategorii a stanoví podmínky její ochrany. Celý zákon (velmi strohý) je možno shlédnout zde:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1956/sb21-56.pdf
Současná legislativní ochrana
Zákon z roku 1956 byl zrušen po té co vstoupil v platnost nový zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Zde je v části páté § 46, který má přímo v nadpisu „Památné stromy a jejich ochranná pásma“, definována ve čtyřech odstavcích současná ochrana památných stromů. Další postupy jsou v § 56 a v prováděcí vyhlášce k zákonu.
Památný strom se jako pojem díky novému zákonu „legalizoval“ a v předpisu je přesná definice, která v odstavci 1) říká „Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy“. V zákoně je myšleno i na jejich zvýšenou ochranu v odstavci 2) „Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.“ V dalším odstavci 3) se zachází dále do podrobností „Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má k úplnost doplním i znění odstavce 4) kde je řešena v přírodě běžná situace jako je odumření stromu „Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56“. Tato ustanovení učinila pořádek v pojmenování pojmů a hlavně poskytla nástroj pro účinnou ochranu památných stromů. Dalším krokem k jednotnosti byla v roce 2010, 2011 Agenturou ochrany přírody a krajiny nařízená aktualizace údajů všech památných stromů na území ČR i v CHKO Křivoklátsko.
Památné stromy na Křivoklátsku
Na Křivoklátsku proces vyhlašování památných stromů začal v průběhu vzniku chráněné krajinné oblasti v roce 1978, kdy došlo k největší vlně vyhlášování. Další roky už nebyly tolik „úrodné“, ale stromy zasluhující zvýšenou ochranu jsou nacházeny stále což dokazuje následující tabulka.
|
|
vyhlášené subjekty |
zrušené subjekty |
|||
|
rok |
jednotlivci |
skupiny |
stromořadí |
celkem |
|
|
1978 |
20 |
3 |
1 |
24 |
|
|
1985 |
1 |
|
|
1 |
|
|
1987 |
3 |
|
|
3 |
|
|
1990 |
1 |
1 |
|
2 |
|
|
1997 |
|
|
1 |
1 |
|
|
1998 |
9 |
1 |
|
10 |
|
|
1999 |
4 |
|
1 |
5 |
|
|
2000 |
6 |
|
|
6 |
|
|
2001 |
3 |
|
|
3 |
|
|
2005 |
1 |
|
|
1 |
|
|
2010 |
2 |
|
|
2 |
2 |
|
2011 |
2 |
|
1 |
3 |
2 |
|
2012 |
|
|
1 |
1 |
|
|
Celkem |
52 |
5 |
5 |
62 |
4 |
Stav k březnu 2012 je 59 objektů speciální ochrany dřevin v kategorii „Památný strom“. Z toho jsou 4 stromořadí, 5 skupin stromů a 50 jednotlivých stromů. Celkový počet jedinců zahrnující i aleje a skupiny je 611 stromů chráněných dle § 46 zákona 114/1992 Sb.
Druhové složení křivoklátských lesů má pestrou dřevinnou skladbu a stejně tak je tomu i u památných stromů. Převládájí listnaté stromy nad jehličnatými. Zastoupení mezi dřevinami určuje skladba vyhlášených alejí a v nich má největší podíl jírovec maďal následován jeřábem břekem a lípou srdčitou. Mezi jednotlivci je nejčastější dub letní až za ním je lípa srdčitá, dále dub zimní a lípa velkolistá. Toto pořadí nijak nevybočuje z celorepublikového průměru. Druhové složení celkového počtu památných stromů je ovlivněno alejemi a promítá se v nich Křivoklátské specifikum v podobě třetího místa, které zaujímá jeřáb břek. Druhým nejpočetnějším druhem je lípa srdčitá a na prvním místě se s přehledem nachází jírovec maďal.
Přehled druhů Památných stromů podle jednotlivých skupin
|
počet |
||||
| název druhu |
jednotlivci |
skupiny |
aleje |
celkem |
| buk lesní |
3 |
|
1 |
4 |
| dub letní |
15 |
3 |
4 |
22 |
| dub zimní |
6 |
|
|
6 |
| habr obecný |
1 |
|
1 |
2 |
| hrušeň obecná |
2 |
|
|
2 |
| jasan ztepilý |
4 |
|
|
4 |
| javor babyka |
1 |
|
|
1 |
| javor klen |
|
|
1 |
1 |
| javor mléč |
1 |
|
|
1 |
| jedle bělokorá |
1 |
|
|
1 |
| jeřáb břek |
2 |
|
70 |
72 |
| jírovec maďal |
|
|
399 |
399 |
| lípa srdčitá |
8 |
5 |
68 |
81 |
| lípa velkolistá |
5 |
2 |
1 |
8 |
| olše lepkavá |
|
|
2 |
2 |
| smrk ztepilý |
1 |
4 |
|
5 |
|
|
|
|
|
|
| součet |
50 |
14 |
547 |
611 |
Památné stromy na území CHKO Křivoklátska nabízejí celou paletu možných důvodů jejich vyhlášení. Zastoupeny jsou stromy jak ve volné krajině, podél cest, tak uvnitř obcí, ale i vybraní jedinci v lesních porostech. Evidujeme zde významné dominanty, jedince esteticky hodnotné, zajímavé vzrůstem, opředené pověstmi, ale i stromy jako pamětníky historických událostí.
Přehledná tabulka vyhlášených památných stromů na Křivoklátsku
Katastrální území |
Výška stromu 2010 |
Obvod kmene 2010 |
|
| Lípa v Drahoňově Újezdě | Drahoňův Újezd |
17 |
595 |
| Javor Bílý kámen | Slabce |
28 |
433 |
| Alej na břehu Rakovnického potoka | Rakovník |
21,6 |
237,6 |
| Břeková alej na Brejli | Ruda u Nového Strašecí |
6,7 |
84,1 |
| Hrušeň na Hadrovizně | Hracholusky |
17 |
273 |
| Dub na Švábovce 3 | Roztoky u Křivoklátu |
35 |
497 |
| Dub letní v lokalitě Švábovka | Roztoky u Křivoklátu |
27 |
415 |
| Jasan v Hřebečníkách | Hřebečníky |
31 |
490 |
| Smrk pod Leontýnskou kapličkou | Račice nad Berounkou |
42 |
356 |
| Lípa nad hřbitovem ve Zbečně | Zbečno |
37 |
410 |
| Masarykova babyka | Zbečno |
7 |
295 |
| Lípy u kostela ve Zbečně | Zbečno |
27 |
373 |
| Lípy malolisté | Zbečno |
28 |
270 |
| Všetatská lípa | Všetaty |
29 |
375 |
| Jedle u Velké Bukové | Velká Buková |
45 |
330 |
| Břetislavův dub | Sýkořice |
26 |
490 |
| Buk u Sadlna | Slabce |
27 |
328 |
| Lípa malolistá Skryje | Skryje |
23 |
382 |
| Duby na Brejli | Ruda u Nového Strašecí |
22 |
413 |
| Rohanův dub | Roztoky u Křivoklátu |
20 |
425 |
| Dub u senné kůlny | Roztoky u Křivoklátu |
25 |
516 |
| Dub u senné kůlny | Roztoky u Křivoklátu |
27 |
338 |
| Dub v Mrchovišti | Roztoky u Křivoklátu |
24 |
380 |
| Dub u Pusté seče | Roztoky u Křivoklátu |
32 |
393 |
| Dub na Švábovce 1 | Roztoky u Křivoklátu |
23 |
524 |
| Lípa v Rousínově | Rousínov |
28 |
660 |
| Jeřáb břek u Vartovny | Račice nad Berounkou |
19 |
170 |
| Jasan ztepilý | Račice nad Berounkou |
40 |
345 |
| Všivý Dub | Nový Dům |
25 |
355 |
| Pět smrků v Anglickém parku | Pustověty |
38 |
310 |
| Dub v Anglickém parku | Pustověty |
30 |
375 |
| Lípa malolistá u Panošího újezda | Panoší Újezd |
16 |
210 |
| Lípa malolistá Modřejovice | Modřejovice |
21 |
660 |
| Požárský buk | Městečko |
14 |
350 |
| Dub za Štýlovnou | Lužná u Rakovníka |
25 |
422 |
| Dub Buben | Karlova Ves |
28 |
480 |
| Dub v Kalubici | Kalubice |
25 |
555 |
| Lípa u Hřebecké lesovny | Hřebečníky |
22 |
415 |
| Lípa v Hřebečníkách 1 | Hřebečníky |
26 |
410 |
| Jasan ztepilý | Hracholusky |
13 |
174 |
| Břek u Kouřimecké rybárny | Branov |
12 |
273 |
| Dub u Kouřimecké rybárny | Branov |
16 |
682 |
| Ploskovská kaštanka | Lhota u Kamenných Žehrovic |
12,5 |
165,4 |
| Lípy u hřbitova v Bělči | Běleč |
22 |
395 |
| Lípa v Bělči | Běleč |
21 |
540 |
| Bratronická lípa | Bratronice u Kladna |
14 |
365 |
| Žilinský jasan | Žilina |
26 |
436 |
| Dub u Skalů | Černín u Zdic |
16 |
445 |
| Dub v Trubské | Trubská |
23 |
450 |
| Stradonický dub | Stradonice u Nižboru |
23 |
342 |
| U pěti dubů | Nižbor |
33 |
257,6 |
| Břekové stromořadí | Broumy |
12,1 |
131,4 |
| Hrušeň Za pecí | Kublov |
15 |
350 |
| Dub u Horního rybníka | Roztoky u Křivoklátu |
29 |
543 |
| Dub nad Balatonem | Broumy |
24 |
483 |
| Buk na Kalích | Zbečno |
36 |
392 |
| Vydrovic lípa | Křivoklát |
19 |
380 |
Poznámka: u skupin stromů a alejí je uveden aritmetický průměr výšek a obvodů.
Památné stromy Křivoklátska a jejich jedinečnost
Aleje
Na území CHKO Křivoklátsko leží 4 památná stromořadí, z toho jedno pouze částečně. Tím Alej na břehu Rakovnického potoka, která je vůbec nejpočetnějším takto vyhlášeným stromořadím.
Svou jedinečnost si vysloužila Ploskovská kaštanka, která svým celkovým počtem jedinců patří na třetí místo v ČR a je u nás nejpočetnější alejí jírovce maďalu – 405 jedinců. Vše dle aktualizací po revizi Památných stromů z let 2010 - 2011. Zbývající dvě aleje jsou rovněž jedinečné a sice svojí skladbou a počtem jedinců. Jedná se o dvě nejpočetnější stromořadí jeřábu břeku v ČR.
Největší obvod má Dub u kouřimecké rybárny: 682 cm
Nejvyšší strom je Jedle u Velké Bukové 45 m, která zároveň patří mezi 5 nejvyšších jedlí v ČR.
Nejširší korunu má Lípa u kostela ve Zbečně: 32 m
Nejvyšší korunu má smrk pod Leontýnskou kapličkou: 38 m
Nejmenším stromem je Masarykova babyka, jejíž torzo měří pouhých 7 m.
Nejslabším stromem je Břek u Vartovny s obvodem 170 cm, zároveň má, ale třetí největší výšku mezi všemi vyhlášenými břeky.