ÚSES

Územní systém ekologické stability se na Křivoklátsku uplatňuje velmi diferencovaně. Nadregionální úroveň je celkem jednoduchá, neboť představuje velmi významné, ale také vysoce funkční biocentrum 23 Týřov-Křivoklát, které v sobě zahrnuje dvě nejvýznamnější národní přírodní rezervace Týřov a Velkou pleš, propojené do evropsky významné lokality, vše v I. zóně CHKO a v jádru navrhovaného národního parku. Nadregionální biokoridory K 50 a K 55 jsou vedeny korytem řeky Berounky vodní osou a mezofilní hájovou osou po svazích jejího údolí. Zbirožskými lesy se od jihu, z masivu Brd, připojuje nadregionální biokoridor K 63 vedený mezofilní bučinnou osou. Regionální úroveň je vesměs vedena v biokorodorech údolími přítoků Berounky a biocentra zahrnují jak významná zvláště chráněná maloplošná území, tak některé další plochy, obvykle položené v lesních komplexech. Největším regionálním biocentrem je Ostrovecké polesí, zahrnující Zbirožské lesy, vložené do nadregionálního biokoridoru. Lokální úroveň ÚSES je zpracována v generelech zpracovaných různými projektanty mezi lety 1993 až 2005, tedy velmi nesourodé úrovně, které jsou postupně aktualizovány podle potřeby, vázané na postup komplexních pozemkových úprav a územního plánování obcí. Lokální ÚSES v lesních porostech není tak problematický a promítá se do desetiletých lesních hospodářských plánů. V zemědělské krajině je však často v konfliktu se zájmy zemědělských hospodářů nebo rozvoje obcí. Vyžaduje tedy hledání vhodných řešení, aby byla zajištěna jeho trvalá funkčnost a u navrhovaných prvků naděje na realizaci, pro kterou není ze strany obcí a územních plánovačů vždy ochota a pochopení. Snažíme se o prosazení vyššího zastoupení interakčních prvků, které jsou velmi důležité pro ochranu a tvorbu krajiny a jejího rázu ve smyslu poslání CHKO. Za velmi důležité považuje Správa CHKO Křivoklátsko také zajistit provázanost ÚSES s ostatními nástroji ochrany přírody a krajiny (zvláště chráněná území, zvláště chráněné druhy, významné krajinné prvky, krajinný ráz, NATURA 2000 atd.), které vymezuje platná legislativa, ale nejsou obsahově ani metodicky zatím dostatečně propojeny do jednotného systému.